Nebudete tomu věřit, ale jedná se o Vsetínskou firmu, která byla založena roku 1850 otcem a synem Kohnovými a zpočátku se věnovala pouze obchodu se dřevem.

V roce 1870 firma přešla na výrobu ohýbané nábytku a slavila tak velký úspěch. Vyvážela do celého světa a získala mnoho ocenění.

V polovině 19.století s nástupem průmyslové revoluce přišel největší rozvoj Vsetína, ve městě vznikla pila, sklárna , cukrovat i několik dalších podniků, mezi nini byla také firma Jacob & Josef Kohn, která se stala jedním z největších výrobců ohýbaného nábytku v habsburské monarchii.

Jacob Kohn – zakladatel

Narodil se roku 1792 ve Veselí nad Moravou. Do Vsetína přišel roku 1812 a brzy poté začal s podnikáním. Otevřel si koloniál po roce 1823 ovládl i většinu okolních obchodů. Po smrti tchána zdědil koželužnu , ale rozhodl se pro obchod se dřívím. roku 1850 založil firmu Jacob & Josef Kohn, která se později byla jeden z největších výrobců ohýbaného nábytku v Evropě. Toho se ale Jacob Kohn nedožil. Zemřel roku 1866.

Thonet má konkurenci

Firma obchodovala se dřevem, kterého bylo opravdu velké množství okolo Vsetína, ale surovina se nijak nezpracovávala až do smrti Jacoba Kohna. Teprve jeho syn Josef začal s výrobou různých dřevěných předmětů.

Josef Kohn chtěl vyrábět ohýbaný nábytek, ale měl velkou překážku. Privilegium této činnosti měla pouze firma Michaela Thoneta od roku 1841. Roku 1869 se Josefovi Kohnovi toto privilegium podařilo zrušit a firma roku 1870 slavnostně rozjela výrobu nábytku.

Zatímco firma Thonet se snažila o masovou výrobu především sedacího nábytku pro široké vrstvy, firma Kohn se zpočátku věnovala produkci drobnějších kusů. V nabídce bylo 17 variant židlí a lenošek, 9 druhů pohovek a 6 druhů houpacích křesel.

Na rozdíl od Thonetů Kohnové nikdy nevlastnili lesy. Veškeré dřevo nakupovali. Je to jeden z mnoha rozdílů mezi těmito dvěma rodinami a podniky: zatímco u Thonetů lze často najít projevy určitého sentimentu vynálezců a zakladatelů, Kohnové byli vždycky spíše praktičtí podnikatelé a dobývali lukrativní průmyslový obor.

Semper sursum

Zájem o nábytek oživili teprve různé inovace. Především se jednalo o nábytek jednoduchý, lehký, vodovzdorný a snadno smontovatelný a proto si brzy našel i cestu do zámoří.

V nabídce se postupně objevovaly složitější kusy nábytku. Roku 1878 to byla již kompletní ložnice z ohýbanéo dřeva, později jídelna či apartmán. Firma měla dokonce vlastní ateliér pro výrobu návrhů a zaměstnávala stovky navrhářů.

Na vytváření nových modelů firma Jacob & Josef Kohn spolupracovala s předními vídeňskými architekty, mezi kterými nechyběli Adolf Loos , Koloman Moser, Gustav Siegel či Josef Hoffmann.

Latinské heslo Semper sursum (stále vpřed), které si firma dala do znaku, se tím dařilo naplňovat.

Josef Kohn (1814-1884)

Josef Kohn byl syn Jacoba Kohna, který se narodil roku 1814 ve Vsetíně. Spolu se svým otcem založil firmu Jacob & Josef Kohn, jejíž vedení po otcově smrti převal. V roce 1870 začal s výrobou ohýbaného nábytku, na kterou měl do té doby pouze povolení Michael Thonet. Za zásluhy a rozvoj průmyslu získal Josef Kohn četná vyznamenání. Zemřel roku 1884.

Továrny

Firma se postupem času rozšiřovala i mimo Vsetín. Pobočky vznikli v Horní Lidči (1869) , v Těšíně ( 1871), v polském Krakově (1872), ve Varšavě (1873), v Nowo – Radomsku (1883) a v Holešově (1890).

Velkou pozornost věnovala firma i budování skladů a obchodních domů. Její sklady se nachazeli ve Vídni, Londýně, Paříži, Budapešti a Madridu. Obchodní domy vznikly ve všech velkých evropských městech. Na konci 19.století zaměstnávala firma zhruba 6000 lidí.

Začátek konce firmy

Po smrti Josef Kohna roku 1884 vedení podniku převzali jeho synové Carl, Julius, Felix a Johann.

Do nového století (1901) firma vešla jako akciová společnost- proč tato změna nastala – nevíme, nejsou znamé. Firma byla totiž dříve protokolována jako “Veřejná obchodní společnost”. Zajímavé je, že rodina žádný příliv pěněz z akcií neplánovala, svědčí skutečnost, že veškeré akcie zůstaliv rodině.

A centrála se přesunula do Vídně.

Kohnové zůstali ve vedení firmy až do roku 1917. Následkem první světové války byla produkce nábytku omezena a část provozů přešla na zbrojní výrobu. Kvůli válce se pozice firmy rozpadem trhů ještě zhoršila a bylo nutné najít partnera. Roku 1917 se jím stala společnost Mundus a firma změnila název na Mundus – Kohn A.G.

Mundus

Mundus byla akciová společnost původně sedmi malých firem, které shromáždil mladý podnikatel Leopold Pilzer. Nejmladší podnik Mundus byl organizován jako holding. Tento způsob se osvědčil po celou dobu své existence. Kvalitou ani kvantitou nebyl Pilzerův podnik žádnou hrozbou. Prozíravý Leopold Pilzer poznal již před koncem války, že situace nebude růžová a že spojení se silným partnerem bude hlavní zárukou přežití firem. V roce 1917 se mu podařilo přesvědčit dva poslední členy z rodiny Kohnů, aby akcie prodali.

Po první světové válce však situace průmyslového oboru ohýbaného nábytku byla velmi zoufalá. Monarchie se rozpadla do následnických států, čím se podniky ocitly v cizině. Hospodářská krize, ale vygradovala v roce 1925 sjednocení Mundus – Kohn s Gebrüder Thonet.

Vedení koncernu Mundus – Kohn a později holding Thonet – Mundus i nadále používali jména zakladatelů, když ve vedení z Kohnů už nebyl nikdo a Thonetů velmi málo? Protože jejich jména zaručovali značku a kvalitu. Celou dobu fungování holdingu Thonet – Mundus se nepřestaly lepit nálepky a vyrážet razítka Thonet nebo Kohn na nábytek odcházející z továren těchto (bývalích) vlastníků.