Dnešní exkurz nás zavede do českých luhů a hájů. Zaměříme se na místní nábytek, tradice a zvyky při výrobě nábytku. Budeme si povídat o době od 11. století, tedy od románského stylu až po současnost.

Románský sloh v českých zemích vládl mezi 11. – 13. století. Nejprve se zkrášlovaly stavby zvenku (chaty, chatrče, chalupy, hrady), na interiér se vůbec nedbalo. Nakonec však i středověký člověk pochopil, že je důležité, cítit se doma příjemně, a začal se řešit vnitřní prostor domu. Nejčastějším nábytkem byla tradiční truhla, která jak již jsme zmiňovali v článku o středověkém nábytku, byla skutečně multifunkčním nábytkem. Na středověké truhle se dalo sedět, spát, a dokonce dala se využít k úschově věcí.

Věděli jste, že první cech nábytkářství byl založen na Starém městě v roce 1441? Tudíž řemeslo nábytkářství zde existuje již téměř 600 let.

Pokud přeskočíme až do gotiky, zjistíme, že k truhlám přibyla lavice a stůl a později i skříně. S přibývajícím blahobytem se rozvíjelo řemeslo nábytkářství velmi rychle. Nově nábytkáři spolupracovali s řezbáři, vymýšlely se nové druhy nábytku (například vznikla kredenc) a člověk začal dbát na to, aby věc byla jednak účelná, ale i líbivá.

Po gotice se v Čechách začala prosazovat renesance, která neminula právě ani nábytkářský průmysl.

Renesance se do Čech dostala až po 100 letech, kdy vznikla ve Florencii. Největší úspěch měla za Rudolfa II., kdy nejprve šlechta začala zařizovat své domy nábytkem v renesančním stylu a později, když se rozmohl knihtisk, se dostala i k prostým lidem. Vznik knihtisku souvisel i se vznikem nového kusu nábytku, a sice knihovny.

Jaký nábytek byl trendy v dobách baroka? Dozvíte se v následujícím článku. Pokud se chcete podívat na renesanční nábytek, který Nový Antik Bazar nabízí, klikněte zde.